Vlastivědný spolek Českolipska

Cesta do nitra kopce

Při úpatí Skalického vrchu se nachází starý lom, s unikátními rozsáhlými podzemními prostory, který zná veřejnost díky pohádkám Z pekla štěstí nebo Peklo s princeznou. Vytěžený bílý jemnozrnný pískovec se používal jako brusivo skla. Z roku 1882 se nám dochoval popis objektu, který v té době byl ještě plně v provozu. Tato lokalita byla zdokumentována moderními technologiemi, byl proveden paleontologický průzkum - 85 milionů let starý pískovec nám vydal svá tajemství. Jaké? To se dozvíme na přednášce Petra Mužáka.

Edvard Beneš, prezident na křižovatkách dějin

Druhý československý prezident prožil svůj politický život v permanentním střetu s dějinami. A to nejenom v klíčových milnících let 1918, 1938 a 1948, které proměňovaly podobu státnosti a charakter české společnosti. Prezident Beneš prožil chvíle triumfu, ale i chvíle hluboké osamělosti. Historikům se jeví jako nejen pragmatický diplomat, tragický hrdina, či oběť geopolitických her velmocí, ale i jako člověk selhávající ve svých funkcích. Jistě byl politikem, který často rozhodoval o osudu státu, jehož byl spoluzakladatelem. V každém případě je dobré vědět, promýšlet a diskutovat o jeho postojích a rozhodnutích, která dodnes formují naši přítomnost.
Přednáška Martina Tichého.

Johanna Meier-Michel: ATELIER – AUSSTELLUNG – WOHNZIMMER

Výstava poprvé představuje českolipskou sochařku a medailérku Johannu Meier-Michel (1876–1945), která se v první polovině 20. století proslavila ve Vídni jako autorka návrhů pro drobnou keramickou a bronzovou plastiku a aktivně se zapojila do emancipace ženského umění.

V letošním roce si připomínáme 150. výročí jejího narození. Po studiích na Umělecké akademii pro ženy a dívky a vídeňské uměleckoprůmyslové škole se zapojila do uměleckého života vrcholící secese a nastupující moderny, který tehdy ve Vídni určovala velká jména jako G. Klimt, O. Kokoschka, E. Schiele, J. Hoffmann nebo A. Loos. Společně s manželem Emilem Meierem začali vytvářet figurální návrhy pro firmy Wiener Keramik, Wiener Kunstkeramische Werkstätte nebo Goldscheider. Známé jsou především tehdy velmi populární série krinolínových dam ve stylu biedermeieru ztvárněné jako alegorie čtyř ročních období. Vedle toho však tvořila vlastní volnou tvorbu, smaltované šperky a medaile. V roce 1910 zhotovila plakát na první velkou výstavu ženského umění ve Vídni a stala se zakládající členkou Asociace rakouských umělkyň. Pravidelně se zúčastňovala uměleckých výstav ve Vídni a po celé Evropě, v Čechách v Liberci a v Praze. Pro své rodné město navrhla bustu textilního podnikatele Heinricha Wedricha umístěnou před jeho muzeum, reliéf na pomník historika Amanda Paudlera a bronzovou desku s portrétem hudebního skladatele Franze Mohaupta. Do České Lípy se vždy na léto opakovaně vracela a uchýlila se do ní i na konci II. světové války, kdy v ní zemřela a byla pochována na místním hřbitově.

Její díla jsou zastoupena v mnoha veřejných sbírkách muzeí a galerií v České republice a v Rakousku. Ve velmi hojném počtu je najdeme v soukromých uměleckých sbírkách, kde jsou předmětem čilého obchodu na trhu se starožitnostmi. Výstava komplexně představí její život a dílo volně přístupnou venkovní expozicí a současně pomocí instalovaných tří dobových prostředí, ze kterých známe její práci – sochařského ateliéru, uměleckých výstav a interiéru honosných vídeňských bytů.

Výstavu pořádá Vlastivědný spolek Českolipska ve spolupráci s Vlastivědným muzeem a galerií v České Lípě, Museum für angewandte Kunst Wien, Rakouským kulturním fórem v Praze a městem Česká Lípa za podpory Libereckého kraje.

Záštitu nad výstavou udělila rakouská velvyslankyně v České republice Dr. Bettina Kirnbauer a starostka města Česká Lípa Ing. Jitka Volfová.

16. června – 31. října 2026

Česká Lípa – Kulturní dům Crystal, salónek ve foyer.

Otevřeno vždy ve čtvrtek a v neděli 15–18 hod, nebo po telefonické dohodě (+420608047366).

Vernisáž výstavy 16. června 2026 v 17:00.