Vlastivědný spolek Českolipska

Vyberte si jedno z uvedených písmen.

A B C Č D E F G H CH J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W Z

OBRTEL, Vít

22. března 1901 – Olomouc
12. června 1988 – Praha

architekt, básník, grafik

Významný typograf, který upravoval knihy V. Nezvala, E. F. Buriana, V. Vančury aj. Byl posledním ze členů Devětsilu. Vytvořil projekt na novou nemocnici s poliklinikou v České Lípě (stavěna v letech 1976–1982).

Literatura
LaS: Dne 22. 3. 1901 se narodil… Českolipský deník, roč. 9, 2001, č. 70, s. 9.

OHORN, Anton Joseph, PhDr.

22. července 1846 – Terezín
30. června 1924 – Chemnitz, Sasko (někde se uvádí 1. července 1924)

básník, spisovatel, dramatik, literární historik

Profesor němčiny na saské živnostenské akademii v Chemnitz. V České Lípě prožil celé mládí a studie, byl přítelem A. Paudlera. Stal se tepelským premonstrátem. Jeho dílo „Die Tochter Judas“ – zpěv ze starých časů šlechtické rodiny Berků (Zdenko Berka) vyšlo v roce 1877. Je autorem řady děl včetně knih pro děti a divadelní hry Unlösbar, dále např. Grundzüge der Litteraturgeschichte (1874), Wanderungen in Böhmen (1879), In czechischen Wettern. Ein deutsches Lied aus Böhmens Hauptstadt (1884), Deutsches Dichterbuch. Lebensbilder aus der deutschen Literaturgeschichte (1897), Aus Kloster und Welt. Das Buch meines Lebens (1918) atd. Jeho báseň Maienzeit byla roku 1896 zhudebněna Peterem Gastem (Heinrich Köselitz).

Literatura
Paudler, Amand: Unsere Lyriker, MNEC 21, 1898, s. 10.
Hantschel, Franz: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa. Böhmisch Leipa, 1911, s. 700.
Zimmermann, Karl: Totenschau, MNEC 47, 1924, s. 115.
Sekyra, Marek: Dialekt a německá literatura z Českolipska do r. 1945. XII, Světlík 2012, č. 4, s. 28–29.

OLIVA, Ladislav

21. srpna 1933 - Chudeřice

sklářský výtvarník z Nového Boru

Mezi roky 1948 a 1951 studoval na Odborné škole sklářské v Kamenickém Šenově pod vedením profesorů Josefa Khýna a Reného Roubíčka. Následně pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde studoval u profesora Josefa Kaplického. Po škole působil v letech 1957 až 1964 v podniku Borské sklo Nový Bor na pozici designéra a následně ve sklárnách Bohemia v Poděbradech, a to mezi roky 1964 a 1969. Pak až do roku 1993 vyučoval na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské Železný Brod a na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské Kamenický Šenov. Patřil mezi členy Skupiny 7, uskupení Iniciativa, dále Glassfora Nový Bor a Sklářského sdružení Praha. Navrhoval kolekce z broušeného skla, ale pracoval i s hutním sklem, ze kterého vytvářel rotační objekty. Věnoval se také tvorbě pro architekturu a medailérstvím. Specializuje se na broušené sklo, hranaté sklo, na tvrzené ve flétnových vázách (ocenění na Libereckých výstavních trzích 1964) dále známé pískované talíře, váza s Abrahamem Lincolnem (uznání na výstavě v New Yorku roku 1964). Jeho tvorbu mají ve svých sbírkách muzea nejen v České republice, ale také v zahraničí.

Literatura
Nástup, roč. 15, 1964, č. 30.
Nástup, roč. 15, 1964, č. 31.
Nástup, roč. 15, 1964, č. 41.

OPPELT, Franz

6. dubna 1843 – Maxov
?

sochař a řezbář

V letech 1861–1868 studoval na vídeňské akademii výtvarného umění, pracoval v různých ateliérech. V letech 1869–1873 měl ve Vídni vlastní ateliér, podílel se na figurální a ornamentální výzdobě řady monumentálních i soukromých staveb. Roku 1873 se stal ředitelem Odborné školy sklářské v Novém Boru. V roce 1881 odešel do Tyrolska, kde byl činný na školách v Ele, Hallu a Halleinu. Roku 1904 dostal rytířský kříž. Autor řady monumentálních plastik v Rakousku, zejména v Tyrolsku.

Literatura
Hantschel, Franz: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa. Böhmisch Leipa, 1911, s. 546.
Toman, Prokop: Nový slovník čs. výtvarných umělců II, 3. vydání, Praha 1947–1950, s. 228.

OPPITZ, Wilhelm

11. září 1874 - Nový Bor
prosinec 1929 - Teplice

malíř v Teplicích-Šanově

Zúčastnil se výstavy Krasoumné jednoty v Praze v roce 1908 (obraz Tržiště v Holanech), odborný učitel kreslení v Teplicích.

Literatura
Toman, Prokop: Nový slovník čs. výtvarných umělců II, 3. vydání, Praha 1947–1950, s. 228.
Thieme - Becker: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart 26, Leipzig 1999, s. 33.
Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder III, München 2000, s. 105.

▴ NAHORU