Vlastivědný spolek Českolipska

Vyberte si jedno z uvedených písmen.

A B C Č D E F G H CH J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W Z

ŠABAKA, Luděk

1966 – Česká Lípa

klavírista

Upozornil na sebe již v dětství v mezinárodní klavírní soutěži. Během studia na pražské konzervatoři v oborech klavír a skladba získal laureátské tituly ve většině československých soutěží, účinkoval i na Pražském jaru. Na Akademii muzických umění se začal soustavně věnovat komorní hře, v tomto oboru má rozsáhlý repertoár. Vystupuje s řadou předních domácích i zahraničních umělců, spolupracuje s televizí a rozhlasem, často koncertuje v zahraničí. Pedagogicky působil na pražské konzervatoři, od roku 2003 i na konzervatoři v Plzni. Spolupracuje rovněž s filmovými štáby (hudební poradce filmu Nehynoucí láska, příprava a realizace hudebních scén seriálu Místo nahoře). Je dlouholetým členem tělesa Ludwig Piano Quartet. Je častým hostem hudebních festivalů, inicioval vznik Mezinárodního festivalu komorní hudby V. Jírovce. Natočil několik CD.

Literatura
Čanecký, Ondrej: Luděk Šabaka i tentokrát obstál. Nástup, roč. 26, 1976, č. 18.
Luděk Šabaka – nejúspěšnější účastník. Nástup, roč. 26, 1976, č. 45.
hv: Klavírní koncert Luďka Šabaky. Nástup, roč. 39, 1989, č. 41.

ŠANTRŮČEK, Richard

21. únor 1915 - Chlum u Dubé

voják, účastník druhé světové války

Rodina žila ve 30. letech 20. století v Chlumu čp. 81, po Mnichovu byla nuceně vysídlena do vnitrozemí. Mladý Richard se učil na řezníka. V červnu 1939 odešlel přes hranice do Polska, kde se přihlásil do tábora v Malých Bronovicích u Krakova, kde se utvořil základ budoucí čsl. armády. Posléze se stal příslušníkem První československé obrněné brigády ve Velké Británii, účastníkem parakurzů a výcviku Commandos. Účastnil se v řadách Čs. samostatné obrněné brigády bojů o Dunkerque v roce 1944. Oženil se s Angličankou a po válce se přestěhoval do Doks. Později se s druhou manželkou přestěhoval do České Lípy do Kožnarovy ulice. Plukovník ve výslužbě, držitel Československého válečného kříže 1939, Československé medaile za chrabrost, Československé medaile za zásluhy I. stupně, Pamětní medaile Čs. armády v zahraničí se štítkem VB, Francie.

Literatura
Literatura:
Jiřík, Václav: Pátá karta nese smrt. Praha
Nástup – rubrika Žijí mezi námi.

ŠÁRKOVÁ, Jaroslava

sportovec, kuželky

Členka Jiskry Nový Bor. V roce 1972 zvítězila na mistrovství ČSSR a jako členka družstva ČSSR získala bronzovou medaili na mistrovství světa. Nejlepší reprezentantka Československa v roce 1972.

Literatura
Nástup, roč. 22, 1972, č. 25.

ŠAŠEK, Emanuel

21. července 1929
16. února 2005 – Česká Lípa

regenschori u Všech svatých v České Lípě, varhanář, skaut

Vyučil se jako hudební nástrojař, na Českolipsko se poprvé dostal coby skautský vedoucí na táboře v Provodíně. V sousedním Jestřebí si v roce 1953 zakoupil domek, práci našel v piance Rösler-Petrof v České Lípě. Později se i s rodinou přestěhoval do Mikulášské ulice v České Lípě, v domě měl zároveň opravnu hudebních nástrojů. Obětavě se věnoval opravám a údržbě varhan v širokém okruhu kolem České Lípy, zejména varhan v českolipském kostele Narození Panny Marie a varhan v bazilice v Jablonném v Podještědí. Od poloviny šedesátých let 20. století působil jako regenschori v bazilice Všech svatých v České Lípě. Druhou významnou součástí jeho života bylo působení ve skautském hnutí, v letech 1968 a 1989 se výrazně přičinil o obnovení českolipského Junáka.

Literatura
Literatura:
Polák, Michael: Před 10 lety zemřel českolipský regenschori, opravář varhan a skaut Emanuel Šašek. Českolipský deník, roč. 23, 2015, č. 39, s. 3.

ŠILHÁNKOVÁ, Míla

1948

sportovec, potápění

Členka Klubu sportovních potápěčů v České Lípě. Absolutní mistryně ČSSR v potápění 1971, spolu s Veselou vyhrála dvakrát Zlatou ploutev Prahy.

Literatura
Nástup, roč. 21, 1971, č.2.

ŠILHÁNKOVÁ, Šárka

sportovec, vodní lyžování

Členka UD Hamr, reprezentantka ČSSR. V roce 1980 obsadila na přeboru ČSR 3. místo, na mistrovství ČSSR v kombinaci obsadila 2. místo a 3. místo v tricích.

ŠIMÁK, Josef Vítězslav

15. srpna 1870 – Turnov
30. ledna 1941 – Turnov

český historik a vlastivědný pracovník

Profesor Karlovy univerzity, zabýval se dějinami kolonizace Čech ve 13. a 14. století. Autor vlastivědné monografie Kniha o Housce, jejíž sepsání a vydání financoval majitel Housky Josef Šimonek. Přispíval do českolipského vlastivědného časopisu Bezděz a byl členem jeho redakční rady.

Literatura
Kleprlík, Vladislav: Prof. Dr. J. V. Šimák - šedesátníkem, Bezděz I, 1930, s. 129–133, 4 foto.
Ryneš, Josef: Šimákova „Kniha o Housce“, Bezděz II, 1931, s. 33–34, 67–69, 180–184.
Heptner, Otakar: Naši mrtví. Památce univ. prof. dra J. V. Šimáka, Bezděz X, 1948, s. 97–100, 1 foto.
LaS: Pohledy do minulosti. Nástup, roč. 36, 1986, č. 46.
LaS: Josef Vítězslav Šimák. Českolipský deník, roč. 8, 2000, č. 188, s. 9.
LaS: Profesor Josef Vítězslav Šimák. Českolipský deník, roč. 8, 2000, č. 193, s. 9.

ŠIMONEK, Josef

26. března 1862 - Stránka u Mšena
18. dubna 1934 - Lobeč

vrchní ředitel Škodových závodů v Plzni, majitel zámků Houska a Lobeč

Studoval v České Lípě a Praze, byl úředníkem na Podkarpatské Rusi, pak v Plzni a ve Vídni. Jako ředitel Škodových závodů si zakoupil panství a zámek Houska a Lobeč, asi od roku 1925 byl senátorem. V Housce založil českou školu. Jeho nákladem sepsal a vydal J. V. Šimák Knihu o Housce.

ŠÍREK, Jindřich

sportovní potápěč

Člen Klubu potápěčů Česká Lípa. V roce 1972 zvítězil na mistrovství ČSSR v potápění, zároveň získal Stříbrnou ploutev Poznaně na 1 námořní míli. Roku 1973 vytvořil nový československý rekord na 1 500 m a zvítězil v mezinárodním závodě sportovních potápěčů v Brně.

Literatura
Nástup, roč. 21, 1971, č. 34, 48.
Nástup, roč. 22, 1972, č. 26, 38.
Nástup, roč. 23, 1973, č. 23.
Nástup, roč. 29, 1979, č. 2.

ŠÍŠA, Ladislav, JUDr.

1909
12. října 1966 – Česká Lípa

právník, notář, organizátor kulturního života v České Lípě

Byl hybnou postavou kulturního života města v oboru poezie, literatury a divadla. Patřil k tvůrcům Arbesovy České Lípy. Před rokem 1948 byl schopným úvodníkářem národně socialistického týdeníku Svobodný sever. Pracoval jako státní notář v Děčínské ulici čp. 390/2 v České Lípě.

Literatura
Českolipský deník 1996, č.240, 12. 10. 1996, s. 7.

ŠNÝDR, Ladislav

sportovec, jachting

Člen TJ Sokol Staré Splavy. V roce 1967 se na mistrovství světa v Belgii ve třídě MLOK na 4. místě, v roce 1972 zvítězil na mistrovství ČSR ve třídě MOTH-IMCA.

Literatura
Nástup, roč. 18, 1968, č. 2, 3.
Nástup, roč. 22, 1972, č. 26.

ŠOUŠA, Jiří, Doc., PhDr., CSc.

10. února 1952 – Praha

archivář, docent na katedře PVH UK

Absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu v České Lípě, v letech 1972–1973 pracoval krátce v Okresním archivu v České Lípě. V letech 1972–1977 studoval obor archivnictí –historie na filozofické fakultě UK v Praze, kde po skončení studií působil nejprve jako odborný asistent, po habilitaci roku 1988 jako docent. Přednáší pomocné vědy historické, dějin správy, novověkou diplomatiku, externě přednáší dějiny zemědělství na VŠ zemědělské v Praze (1989–1992), dějin práva a správy na právnické fakultě Západočeské univerzity Plzni (1998–2010), dějin bankovnictví a správy na VŠ finanční a správní (2010–2011). Zaměřuje se na dějiny bankovnictví a kapitálového trhu, na archivnictví a pomocné vědy historické (zejména numismatiku, oběh papírových peněz), dějiny zemědělství a dějiny práva a správy.

Literatura
Literatura:
Sovadina, Miloslav: K padesátým narozeninám doc. PhDr. Jiřího Šouši, CSc. Bezděz 11, 2002, s. 339–340.

ŠPAČEK, Jaromír, RNDr.

15. května 1911– Dřevnovice
26. dubna 1988 – Nový Bor

učitel sklářské školy v Novém Boru, politický činitel KSČ

Do Nového Boru přišel v roce 1936 a mimo dobu okupace mu zůstal věrný. Položil základy sklářské školy a pomohl vybudovat nový typ odborného sklářského učiliště. Ředitelem Státní odborné školy sklářské, Vyšší průmyslové školy sklářské, Střední průmyslové školy sklářské v Novém Boru byl od roku 1945 do konce roku 1969, kdy se stal předsedou MěNV. Zasloužil se o znovuotevření sklářské školy v Kamenickém Šenově (1957) a o vytvoření oddělení hutního tvarování skla ve Střední průmyslové škole sklářské v Novém Boru (1964). Experimentoval s netradičními způsoby výroby a zdobení hutního skla a některé jeho vynálezy, např. zdobení skla skleněnou drtí a pomocí skleněných korálků, zatavování stříbrné a měděné fólie, přenášení obrazů na sklo, výroba skleněných předmětů s reliéfními útvary do skeletových forem a tvárnic z hořlavého materiálu, byly patentovány. Roku 1961 obdržel titul a odznak Zasloužilý učitel, 1967 státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.

Literatura

Archivní prameny:
Státní okresní archiv Česká Lípa, archivní fond Městský národní výbor Nový Bor, inv. č. 101, Kronika města Nový Bor III. díl, 1966–1973
Blažek, Miroslav: Jaromír Špaček. Nástup, roč. 17, 1966, č. 6.
okr: Žije pro školu a město. Galerie vyznamenaných. Nástup, roč. 18, 1967, č. 20.
ZS: RNDr. Jaromír Špaček (sklářští výtvarníci). Nástup, roč. 19, 1969, č. 1.
Šn: Sklář – komunista. Nástup, roč. 21, 1971, č. 19.
Nástup, roč. 26, 1976, č. 8.
Langhamer, Antonín: Vyšší odborná škola sklářská, Střední průmyslová škola sklářská Nový Bor 1870–2000, Nový Bor 2002, s. 39.

ŠPŮR, Václav

1915
1996

bankovní úředník, esperantista, polyglot

Od roku 1945 žil v Doksech. Zasloužil se o zřízení Letní školy esperanta, kurzů, které se konaly v Doksech v letech 1946–1953 a získaly si mezinárodní věhlas. Každé léto měla škola okolo 100 posluchačů a úspěšní absolventi obdrželi vysvědčení mající v esperantském světě mezinárodní platnost. Za komunistického režimu však nebylo esperantské hnutí podporováno, škola byla zakázána a absolventům zamezen styk s nepřátelským Západem. Přesto Václav Špůr esperanto soukromě vyučoval.

Literatura
Literatura:
Mauserová, Renata – Richtrmoc, Vladimír: Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice, 2003, s. 76–77.

ŠŤASTNÝ, Josef

8. července 1918 - Golčův Jeníkov
19. prosince 1992 - Cvikov (Martinovo údolí)

učitel, ředitel školy, osvětový pracovník

Vystudoval Státní koedukační učitelský ústav v Čáslavi. Vystřídal několik škol v různých městech, po 2. světové válce se usadil v Mimoni a již 12. června 1945 spolu s Janem Zavřelem znovuotevíral českou školu v Komenského ulici. V letech 1946–1978 učil a byl i ředitelem na školách v Mimoni a Zákupech. Zároveň spolupracoval na vydávání Zákupského zpravodaje. Byl také funkcionářem Osvětové besedy v Mimoni a od roku 1983 až do své smrti i kronikářem města Mimoně.

Literatura
Hoffmann, Pavel et al.: Po stopách významných osobností a událostí v Mimoni, Mimoň 2014, s. 16–18.

ŠTORCH, Alois

1893 - Česká Lípa
5. července 1918 - Riva, Itálie

českolipský rodák, italský legionář

Povoláním zámečník. Byl vychován v Nové Vsi u Bakova, pracoval v Mnichově Hradišti a v Menzlově papírně u Bělé. V 1. světové válce sloužil u pevnostního dělostřelectva v Rivě v Itálii. Dne 26. května 1918 přešel přes Cengolskou stěnu k Italům, vstoupil do československé armády a byl zařazen k 39. pluku „Borghetto“. Když v noci z 2. na 3. července konal výzvědnou službu na Gardském jezeře, byl rakouskou hlídkou chycen, vojenským soudem odsouzen k smrti a oběšen na vojenském cvičišti u Rivy 5. července 1918. V roce 1921 převezli jeho tělo s ostatky jiných legionářů do Prahy. Je pochován na Olšanech. O jeho osudech píše historik Jindřich Marek v knize Pod císařskou šibenicí.

Literatura
Zuman, František: Legionář Alois Štorch, Bezděz X, 1948, č. 6, s. 188.

ŠTORKÁN, Karel

5. května 1923 - Hořovice
12. dubna 2007 - Staré Splavy

spisovatel, scénárista

Narodil se v Hořovicích na Berounsku. Miloval sporty (lyžování, fotbal), dokonce reprezentoval Československo v hokeji. Dlouho žil ve Starých Splavech na Českolipsku. Je autorem detektivních románů (Smrt v soudní síni, Uteč, nebo zemřeš, Vražda kočky domácí), románů pro mládež (My ztracený holky, Kvočny a král, Rodeo), historických románů (Kat Jan Mydlář, Hříšná léta české královny Žofie, Golem Rabi Löva). Některé jeho romány byly zfilmovány nebo zpracovány jako televizní inscenace. Realizovaly se také jeho scénáře k TV seriálům Zkoušky z dospělosti, Bylo nás šest nebo Chlapci a chlapi.

Literatura
Polák, Michael: Mužem jihu byl Karel Štorkán. Spisovatel od Máchova jezera, autor televizních seriálů, inscenací a celé řady knih by se 5. května dožil 90 let, Českolipský deník, roč. 21, č. 104 (4. 5. 2013), s. 3.

ŠTYCH, Rudolf

16. října 1908 - Česká Lípa
?

ing. architekt a projektant v Praze

Studoval na vysokém učení technickém v Praze architekturu a pozemní stavitelství v letech 1927–1934, pak akademii výtvarných umění v Praze architekturu u prof. Gočára v letech 1938–1940. Účast v soutěžích na různé školní budovy v Čechách, správní budovy městských podniků v Košicích, osvětový dům v Jaroměři a sbor čs. církve ve Vysokém Mýtě.

Literatura
Toman, Prokop: Nový slovník čs. výtvarných umělců II, 3. vydání, Praha 1947–1950, s. 570.

ŠUHÁJKOVÁ, Věra

1934

sportovec, potápění

Členka Klubu sportovních potápěčů v České Lípě, metodička OV ČTO Česká Lípa. Sedminásobná přebornice okresu a v době, kdy Štít únorového vítězství platil jako malé mistrovství republiky, ho vyhrála dvakrát za sebou. Na mistrovství ČSSR v Chřibské v roce 1962 získala 2. místo, v letech 1970, 1971 a 1973 jej vyhrála.

Literatura
Nástup, roč. 13, 1962, č. 36.
Nástup, roč. 14, 1963, č. 9.
Nástup, roč. 21, 1971, č. 2.
Nástup, roč. 22, 1972, č. 36, 50.
Nástup, roč. 23, 1973, č. 27.

ŠUKAL, Jiří

1. dubna 1929
26. září 2014 - Česká Lípa

učitel, kronikář, knihovník

Byl dlouhá léta spojen s obcí Holany. Byl řídícím učitelem školy v Holanech, vedl místní kroniku a patřil k nejlepším neprofesionálním knihovníkům Českolipska. Získal za vedení knihovny i ministerské ocenění. Založil tradici Holanských jar, prvního venkovského kulturního festivalu. Začínal vždy setkáním na Vřísku, kde byla v roce 1958 umístěna pamětní deska připomínající návštěvu Karla Hynka Máchy. Holanského jara se účastnilo mnoho renomovaných umělců. Jiří Šukal také psal, ale mnoho jeho textů zůstalo v rukopise.

Literatura
Smejkal, Ladislav: Ze zářijového kalendáře, Městské noviny 2014, č. 9 (12. 9. 2014), s. 6.

ŠULC, Jaroslav

1898
1964 - Česká Lípa

učitel, hudební pedagog, sbormistr

Jako vyučující na české státní škole v Křížové ulici se zasloužil o založení menšinové hudební školy v České Lípě v roce 1927. Už o tři roky dříve vytvořil pěvecký sbor Unie, jehož základem byli pracovníci železničních dílen v České Lípě. V roce 1948 stál u zrodu Pěveckého sboru severočeských učitelů spolu s děčínským sbormistrem Rudolfem Voborským.

Literatura
Smejkal, Ladislav: Významné osobnosti v České Lípě - XXII, Českolipské noviny, 2000, č. 3, s. 7.

▴ NAHORU