Vlastivědný spolek Českolipska

Vyberte si jedno z uvedených písmen.

A B C Č D E F G H CH J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W Z

RAMEŠ, Ivan

sportovec, jachting

Člen Dynama Doksy. V roce 1979 obsadil 2. místo na mistrovství ČSSR ve třídě Cadet a 3. místo ve třídě Cadet na přeboru ČSR.

Literatura
Nástup, roč. 29, 1979, č. 49.

RASCHEL, Josef

1851 – Svojkov

kameník, sochař

V roce 1865 se učil u sochaře Fr. Puhla ve Sloupu v Čechách. V roce 1869 odešel do Vídně, kde se do roku 1874 dále vzdělával. Cestoval po Balkáně a Středomoří, od roku 1903 žil v Janově u Sloupu v Čechách. V roce 1901 provedl vnitřní úpravy kostela v Lindavě, roku 1903 zřídil ze skalní kaple v Modlivém dole lurdskou jeskyni. V roce 1905 zrenovoval Braunovu Kalvárii před farou ve Sloupu v Čechách.

Literatura
Hantschel, Franz: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa. Böhmisch Leipa, 1911, s. 564–565.

RAUTENSTRAUCH, Franz Stephan

26. července 1734 – Polevsko
30. září 1785 – Eger, Maďarsko

opat broumovského kláštera, řádový vizitátor pro Čechy, Moravu a Slezsko, probošt v Legnickém Poli

Studoval u benediktinů v Emauzích v Praze, po dokončení studia se stal členem kláštera v Břevnově. Po roce 1758 studoval teologii na pražské univerzitě. Posléze působil jako profesor na řádovém učilišti v Břevnově, vyučoval filozofii, teologii a církevní právo. Přednášel rovněž na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Byl odborníkem na církevní právo, v tomto oboru též publikoval. Jeho práce vzbudily rozhořčení pražského arcibiskupa a církevních kruhů, příznivě byly ale přijaty císařským dvorem. Těšil se stálé přízni Marie Terezie i Josefa II. 15. března 1773 byl zvolen opatem břevnovsko-broumovského kláštera. Roku 1774 mu Marie Terezie udělila doktorát teologie, současně byl pověřen vypracováním reformy teologického studia. Tato reforma byla schválena roku 1782. 1. října 1784 byl jmenován ředitelem teologické fakulty ve Vídni, kam přesídlil. Zároveň byl pověřen kontrolou univerzit, seminářů a lyceí na celém území monarchie a 1. května 1785 jmenován nejvyšším cenzorem teologických knih.

Literatura
Hantschel, Franz: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa. Böhmisch Leipa, 1911, s. 583–586.
Menzel, B.: Franz Stephan Rautenstrauch, Abt von Břevnov–Braunau. Herkunft, Umwelt und Wirkung. Königstein, 1969.
Vilíková, Milada – Preiss, Pavel: Ve znamení břevna a růží. Historický, kulturní a umělecký obraz benediktinského opatství v Břevnově. Praha, Vyšehrad, 1989.

REGNIER, Kurt, von, RNDr.

24. července 1898 – Františkov nad Ploučnicí
7. října 1980 - Völkermarkt, Rakousko

Doktor přírodních věd, odborník přes rostlinou výrobu - botanik. Odborný kurátor pro sbírky v roce 1939 zakládaného Heimatmusea v České Lípě. Bytem v Zahrádkách.

Literatura
Prameny:
Státní okresní archiv Česká Lípa, AM Česká Lípa, k. 1081, inv. č. 3214.

REICHELT, Wilhelm

2. května 1861 - Jablonné v Podještědí
8. května 1934 - Česká Lípa

malíř a fotograf, autor mnoha obrazů s náměty z České Lípy a okolí

Povoláním byl malíř pokojů a dekoratér. Přestože nebyl školeným umělcem, zanechal obsáhlé dílo, převážně s náměty historické architektury a památek v České Lípě, i v blízkém a vzdálenějším okolí. Svoje fotografie věnoval Nordböhmischer Excursions-Clubu.

Literatura
Panáček, Jaroslav - Reslová, Eva: Wilhelm Reichelt (1861–1934). Českolipsko a jiné náměty (K výstavě v galerii VMG v České Lípě v roce 2010), Bezděz 19, 2010, s. 235–247.
Panáček, Jaroslav: Česká Lípa a okolí v díle tří umělců, Česká Lípa 2017, s. 14–33.

RESINARIUS, Balthasar (Hartzer)

ok. 1485 - Děčín
12. dubna 1544 – Česká Lípa

hudební skladatel liturgické polyfonie, luteránský farář

Působil jako luteránský farář v České Lípě. Roku 1544 vydal ve Wittenbergu u Georga Rhaua „Responsorium numero octoginta“, přičemž v předmluvě od Johanna Bugenhagena bylo uvedeno, že studoval ve Wittenbergu. Z předmluvy vydavatele Rhaua vyplývá, že Resinarius byl zpěvákem na dvoře císaře Maxmiliána a že studoval u slavného hudebního pedagoga H. Isaaka. Resinarius získal skladbami významné postavení v Rakousku, zejména snahou o sborový zpěv. Roku 1544 se ve Wittenbergu podílel na vytištění „Neue deutsche geistliche Gesänge CCXXIII.“ Sbírka byla určena pro 4–5 hlasů pro školní sbory, Resinarius do ní přispěl 27 písněmi. Resinarius měl velký význam pro vývoj německého protestantského kostelního zpěvu. Jeho responsoria se nachází v knihovnách v Berlíně a v Augsburgu, sbírky písní v Berlíně, Zwickau, Hamburku a Kasselu. Jeho skladby se dodnes hudebníky často provozují.

Literatura
Hantschel, Franz: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa. Böhmisch Leipa, 1911, s. 502–503.
Panáček, Jaroslav: Renesanční polyfonie v České Lípě, Bezděz 27, 2018, s. 307–318.

RESL, Vladimír, Mgr.

1920
?

autor pověstí, kronikář, středoškolský učitel

Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové, učil v Bakově nad Jizerou. Za druhé světové války působil v odboji. Po roce 1945 se přestěhoval do Doks, do roku 1960 učil na zdejší jedenáctileté škole. Od roku 1953 dálkově studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1960 přešel jako ředitel Střední všeobecně vzdělávací školy do Mladé Boleslavi. Po roce 1968 propuštěn ze školství pro nesouhlas se sovětskou okupací, pracoval jako skladník, řidič, pomocný dělník, stavbyvedoucí. Po roce 1989 byl rehabilitován. Působil jako první poválečný kronikář města Doksy (do roku 1955). Přednášel o Karlu Hynku Máchovi pro rekreanty, sbíral místní pověsti. Roku 1957 vydal knihu Pověsti Máchova kraje.

Literatura
Literatura:
Mauserová, Renata – Richtrmoc, Vladimír: Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice, 2003, s. 78–79.

RIEDEL, Bruno

4. listopadu 1904 - Kamenický Šenov
1975 - Groß-Umstadt, Německo

sklářský výtvarník

Vystudoval na kamenickošenovské odborné sklářské škole obor malování skla a později zde také navíc absolvoval studium broušení a navrhování skla. Působil v různých firmách v Československu i Německu jako kreslič, návrhář užitkového skla, osvětlovadel, broušeného a malovaného skla ale i jako vedoucí závodu nebo prokurista. V Drážďanech vykonal v roce 1944 mistrovskou zkoušku z fotografování. Po válce v letech 1945–1964 pracoval jako návrhář a vedoucí výtvarník, pak jako malíř skla v podiku Lustry Kamenický Šenov. Fotografování se věnoval jako důchodce pro místní Komunální podnik. Ještě po roce 1970 pracoval v Hessensku pro firmu Palme-Walter.

Literatura
Gelnar, Michal: Neznámý sklářský výtvarník Bruno Riedel, Bezděz 14, 2005, s.287–294.

RICHTER, Anton

1782 - Česká Lípa
1846

zakladatel českého cukrovarnictví

Syn barvíře, vyučený obchodník koloniálním a bavlněným zbožím. Manžel dcery významného podnikatele v oboru potiskování textilu Josefa Leitenbegrera z Verneřic. Kolem roku 1812 prováděl společně se svým krajanem, profesorem Johanem Christiánem Mikanem, pokusy s rafinací javorové a řepné šťávy. Podnětem byla potřeba nahradit vzhledem ke koloniální blokádě za napoleonských válek dovážený cukr z cukrové třtiny domácím produktem. K výrobě cukru si najal dřívější cisterciácký klášter na Zbraslavi. Účastnil se dalších prací při zdokonalení výroby i na organizaci cukerního průmyslu u nás

Literatura
Smejkal, Ladislav: Cukr, i-noviny.cz, 17. 12. 2001.

RICHTER, Josef

1810 - Česká Lípa
1855

podnikatel v oboru potiskování textilu v České Lípě

Podnikal na území České Lípy v oboru potiskování textilu. Jeho jméno nese rekonstruovaný objekt uprostřed České Lípy. Byl synem Antona Richtera, jednoho ze zakladatelů cukrovarnictví v Čechách.

Literatura
Smejkal, Ladislav: Diář, Českolipský deník, roč.13, č. 27 (2. 2. 2005), s. 14.

RICHTER, Marie

22. července 1868 - Česká Lípa
1933

učitelka, prozaička, spisovatelka knih pro mládež

Studovala vzdělávací ústav v Praze a učila v Ústavu anglických slečen tamtéž, později na smíchovské německé lidové škole. Je autorkou řady knih pro děti a mládež (Reinelts Fibelwörter in Erzählungen und Beschreibungen(1906), Jung-Holland, Holland, das Tulpenreich, Tierfreunde (1908), Unsere Haustiere. Eine Naturgeschicht in Bildern und Reimen (1926) atd.)

Literatura
Sekyra, Marek: Dialekt a německá literatura z Českolipska do r. 1945. III, Světlík 2010, č. 3, s. 30.
Sekyra, Marek – Simm, Otokar – Cidlina, Tomáš: Ploučnické květy: antologie německy píšících autorů z Českolipska (19. století a 1. polovina 20. století), Liberec 2015, s. 89.

RICHTER, Mathias

24. února 1781 - Česká Lípa
3. července 1864 - Česká Lípa

punčochář, básník

Narodil se v České Lípě v dnešní Zámecké ulici. Vyučil se punčochářem a hned po vyučení se vydal na vandr, Do rodného města se vrátil po osmi letech. Své zážitky volně zapracoval do svých pozdějších básní. Jeho tvorba byla často inspirována různými aktuálními událostmi (Napoleonova smrt na ostrově Svatá Helena, narození císařského korunního prince Rudolfa apod.), napsal báseň i o českolipském vrchu Špičák (Gedicht vom Spitzberg). Psal také přírodní lyriku, jeho básně byly zveřejněny v Mitteilungen des Nordböhmischen Exkursions-Klubs. Od svých padesáti let byl slepý, básně diktoval své neteři.

Literatura
Sekyra, Marek: Dialekt a německá literatura z Českolipska do r. 1945. I, Světlík 2010, č. 1, s. 35.
Sekyra, Marek – Simm, Otokar – Cidlina, Tomáš: Ploučnické květy: antologie německy píšících autorů z Českolipska (19. století a 1. polovina 20. století), Liberec 2015, s. 16–21.

RICHTER, R. Franz

27. dubna 1858 - Mařenice
1918 - Heřmanice u Jablonného v Podještědí

učitel, básník, spisovatel

Mařenický rodák, učitel. Žil v Heřmanicích u Jablonného v Podještědí. Psal v Mařenickém dialektu (mluvilo se jím v okolí Cvikova) poezii plnou humoru a lyriky a povídky (například Meine Hejmcht, Sechsensechtsch ann Preissenkriege, Der Pforrharr an Tuchschuhn či ze sbírky z roku 1912 Kornblum´ und wölde Rusen D´r Rockengang a Die Botterweckel, další básnickou sbírkou je například Gedichte z roku 1891). Je zastoupen také v ještědském sborníku Der Jeschken in Geschichte, Sang und Sage básní Jeschkenhaus-Poesie: Weihspruch.

Literatura
Sekyra, Marek: Liberecký dialekt a německá literatura do r. 1945-VI. Literatura o Ještědu 2, Světlík 2005, březen-duben, s. 17–18.

RICHTRMOC, Vladimír

8. června 1931 – Mšeno
1. června 2004 – Česká Lípa

fotograf, držitel nejvýznamnějších fotografických titulů

Absolvent obchodní akademie (1946–1950). Byl odveden k Pomocným technickým praporům, pracoval v jáchymovských uranových dolech. Roku 1954 přišel do Doks. Až do roku 1987 pracoval v Mlékárnách Doksy, zprvu jako obchodní náměstek. Spoluzakladatel fotografické skupiny Forum 8. Od roku 1975 byl členem skupiny FOKS v Doksech. V letech 1979–1989 založil a vedl výstavní síň Svazu českých fotografů v České Lípě, zorganizoval na 80 výstav. V letech 1975–1978 vystudoval dálkově Institut výtvarné fotografie v Brně a v Olomouci. V letech 1980–1989 byl místopředsedou Svazu českých fotografů a členem redakční rady časopisu Československá fotografie. Byl držitelem titulu Mistr Svazu českých fotografů a titulu autor Svazu českých fotografů (AFIAP – umělec mezinárodní fotografické asociace). Držitel vyznamenání Svazu českých fotografů (1980), Svazu Slovenských fotografů (1986) a ceny k poctě A. Markla (1991). Publikoval pojednání a fotografii, kritiky, recenze, autorské medailony. Autor monografie o Petru Sikulovi a spoluautor pěti obrazových publikací o Českolipsku a Karlových Varech.

Literatura
Král, Miroslav: Vladimír Richtrmoc vystavuje. Nástup, roč. 26, 1976, č. 9.
Zasloužený titul. Ocenění Vladimíru Richtrmocovi. Nástup, roč. 29, 1979, č. 41.
Mauserová, Renata: Regionální osobnosti – Vladimír Richtrmoc. Dokský zpravodaj, 2000, č. 8, s. 1–2.
Mauserová, Renata – Richtrmoc, Vladimír: Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice, 2003, s. 80–82.

RILKE, Jaroslav Alois

1833 – Svébořice
12. prosince 1892 – Praha

právník, prezident notářské komory

Syn hospodářského správce dvora hraběte Hartiga. Studoval práva v Praze a ve Štýrském Hradci. Po studiích působil jako notář v Sedlci u Prahy, později přímo v Praze. Byl předsedou profesního sdružení notářů, prezidentem notářské komory, prezidentem společnosti vlastnící doly a železnice Ústecko-teplické dráhy a kurátorem pražské České spořitelny. Strýc básníka Rainera Marii Rilkeho (1875–1926).

Literatura
Hantschel, Franz: Dr. Jaroslaw Rilke Ritter von Rüliken , MNEC 16, 1893, s. 50–51.
LaS: Dne 12. prosince 1892… Českolipský deník, roč. 10, 2002, č. 289, s. 18.

RIMPLER, Emil

1911 - Rousínov u Svoru
6. prosince 1999 - Zwiesel, Německo

sklářský rytec, podnikatel

Ve čtrnácti letech začal studovat na novoborské sklářské škole. V roce 1936 si založil v Rousínově vlastní sklárnu, později ji přestěhoval do Cvikova. Během 2. světové války musel narukovat, padl do zajetí, 16. září 1945 byl ale propuštěn. Vzhledem ke své německé národnosti odešel do bavorského Zwieselu, kde opět začal budovat svůj podnik, v němž v 70. letech 20. století pracovalo 70 zaměstnanců. Po jeho smrti firmu převzala dcera Anna Marie. V roce 2016 byla ve Sklařském muzeu v Novém Boru připravena výstava připomínající tohoto rytce a podnikatele ve sklářství

Literatura
(jj): Výstava ve Sklářském muzeu pojednává o rodákovi z Rousínova, Českolipský deník, roč. 24, č. 84 (11. 4. 2016), s. 3.

ROBEK, Hilarius

13. ledna 1734 – Česká Lípa
13. února 1785 – Praha

augustinián, profesor pražské univerzity

V roce 1751 vstoupil do řádu, v roce 1760 v Praze u sv. Tomáše přednášel filozofii. V roce 1766 působil jako rektor teologie, v roce 1772 se stal profesorem na pražské univerzitě. Autor četných teologických spisů.

Literatura
Hantschel, Franz: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa. Böhmisch Leipa, 1911, s. 586.

ROCHELT, Emil, MUDr.

24. června 1847 – Horní Libchava
?

lékař, zdravotní rada a bavorský dvorní rada

Studoval na gymnáziu v České Lípě, potom na lékařské fakultě ve Vídni, kde promoval v květnu 1873. Asistent a sekundář řady významných chirurgů. V roce 1879 byl lázeňským lékařem v Meranu, kde byl zvolen i do městské rady. V roce 1903 se stal zdravotním radou pro Tyrolsko a Vorarlberg. V roce 1890 byl jmenován bavorským dvorním radou.

Literatura
Hantschel, Franz: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa. Böhmisch Leipa, 1911, s. 633–634.

ROCHELT, Franz

? - Horní Libchava
23. ledna 1899

profesor na báňské akademii v Leoben

Důlní odborník, dvakrát byl rektorem vysoké školy báňské. Napsal řadu odborných prací.

Literatura
Hantschel, Franz: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa. Böhmisch Leipa, 1911, s. 653.

RÖMISCH, Josef Franz

20. července 1788 - Kamenický Šenov
9. listopadu 1832

sklářský podnikatel a obchodník

Byl nadaným obchodníkem se sklem, které dodával do Ruska i Ameriky, ale zároveň vynikal i v kresbě a dokonce se stal velmistrem zednářské lóže. Podnikal bohužel v době napoleonských válek a kontinentální blokády, zároveň jeho činnost krutě poznamenal rakouský státní bankrot. Vydal tzv. Römischův vzorník (1932) - album obsahuje tisíce různých vzorů, tvarů malovaných, rytých i broušených, z nichž většinu navrhl sám Römisch.

Literatura
Langhamer, Antonín: Minulost a přítomnost sklářské školy v Kamenickém Šenově 1856-2002, Kamenický Šenov 2002, s. 9.
Polák, Michael: Před 220 lety se narodil autor nejslavnější sklářské knihy, Mladá fronta Dnes, roč. 19, č. 166 (17. 7. 2008), s. 4.

ROSA, Franz

1. srpna 1878 - Dolánky nad Ohří
24. října 1945 - Horní Police

sochař a kameník

Od roku 1913 působil na zámku v Horní Polici jako sochař a kameník. V okolí postavil několik pomníků obětem 1. světové války a na místních hřbitovech se dodnes zachovalo i několik náhrobků, které zde vytvořil. V Horní Polici žil a působil syn Franze Rosy Hermann Rosa, který byl také sochařem a navíc architektem.

ROSETTI, Francesco Antonio

26. října 1746 - Mimoň (ověřeno)
30. června 1792 - Ludwigslust, Německo

hudebník, kapelník, skladatel

Původně se jmenoval František Antonín Rössler a narodil se v Mimoni (někdy jsou uváděny i Litoměřice). Vystudoval v Praze teologii, věnoval se však hudbě a roku 1774 se stal členem dvorní kapely knížete Krafta Ernsta z Öttingen-Wallersteinu. Uplatnil se jako kontrabasista a později jako kapelník. V roce 1785 se stal dvorním kapelníkem u vévody maklenbursko zvěřínského ve Schwerinu. Jeho hudební tvorba je velmi bohatá a uznávaná. Inspiroval dokonce Mozarta. Složil na 34 symfonií a koncertů, řadu komorních skladeb a koncertů pro flétnu, klarinet, hoboj, housle a klavír

Literatura
Hudební minulost Českolipska a okolí, Českolipský nástup, roč. 34, č. 49 (6. 12. 1984), s. 3.
Wikipedie.

RÖSLER, Gustav

24. ledna 1854 – Cvikov
27. prosince 1891 – Česká Lípa

zakladatel a majitel továrny na piana Rösler v České Lípě

Továrna na piana zn. Rösler byla založena roku 1882 a produkovala nástroje až do roku 1992.

Literatura
Panáček, Jaroslav: Továrna na piana Rösler v České Lípě, Bezděz 24, 2015, s. 221–233.

RÖSSLER, Karl

23. ledna 1819 - Mimoň
5. června 1901 - Kraslice

učitel, ředitel školy, spisovatel

Vystudoval gymnázium v České Lípě, pražskou univerzitu a teologii v Litoměřicích. Zprvu působil jako kaplan, později se v Kraslicích stal ředitelem městské školy. Stal se dokonce čestným občanem Kraslic. Napsal knihu Eine Selbstbiographie (1894), která stojí na pomezí literatury faktu a beletrie

Literatura
Sekyra, Marek: Dialekt a německá literatura z Českolipska do r. 1945. XI, Světlík 2012, č. 3, s. 27.
Sekyra, Marek – Simm, Otokar – Cidlina, Tomáš: Ploučnické květy: antologie německy píšících autorů z Českolipska (19. století a 1. polovina 20. století), Liberec 2015, s. 112–113.

RÖSSLER, Sales Anton

27. dubna 1840 – Česká Lípa
17. prosince 1887 – Česká Lípa

převor augustiniánského kláštera a gymnaziální učitel

V letech 1854–1861 studoval na gymnáziu v České Lípě, později vstoupil do řádu augustiniánů u sv. Tomáše v Praze. Působil jako učitel dějepisu na gymnáziu v České Lípě. Publikoval ve výročních zprávách gymnázia, podílel se na práci Excursions-Clubu.

Literatura
Hantschel, Franz: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa. Böhmisch Leipa, 1911, s. 673.

ROUBÍČEK, René

23. ledna 1922 – Praha
29. dubna 2018 – Praha

sklářský výtvarník

Autor barevných skleněných plastik (uznání na výstavě v New Yorku 1964), dále je proslulé jeho ploché sklo. Žil a tvořil v Kamenickém Šenově.

Literatura

Nástup, roč. 15, 1964, č. 41.
Nástup, roč. 18, 1968, č. 43.
Polák, Michael: Sympozium sklářů letos odemkne „Síň slávy“, Českolipský deník, roč. 23, 2015, č. 163, s. 3.

ROZINEK, Josef

25. března 1911 – Nový Bor

sklářský mistr

Za svou práci byl oceněn. Významná byla i jeho spolupráce s dalšími sklářskými výtvarníky. Často vystavoval i v zahraničí.

Literatura
Nástup, roč. 21, 1971, č. 3.

ROZTOČIL, Oldřich

1945
4. října 2010 - Česká Lípa

ochránce přírody, fotograf

Pracoval jako horník v uranových dolech, kde přežil i zával. Patřil k význačným ochráncům přírody v České Lípě, věnoval se zkoumání vážek a vstavačovitých (orchideí) na Českolipsku, byl známým bylinářem. Faunu a flóru Českolipska často fotografoval, fotografie vystavoval v českolipském muzeu i knihovně, také o přírodě často psal do Českolipského deníku. Působil ve sdružení ochránců přírody Aron a Sboru církve adventistů sedmého dne.

Literatura
Smejkal, Ladislav: Z historického kalendáře, Městské noviny 2010, č. 20 (19. 11. 2010), s. 6.

RÜCKL, Václav

8. ledna 1908 - Kamenický Šenov
1956

pedagog, vlastivědec

Narodil se sice ve sklářské rodině, ale celý život zasvětil pedagogické činnosti. Po absolvování žateckého učitelského ústavu učil zprvu ve Sloupu v Čechách, v období války pak působil na Chrudimsku a v obci Licibořice. Po válce se vydal do tehdejšího Boru u České Lípy, kde přebral funkci řídícího učitele na vznikající obecné škole. V roce 1954 se stal ředitelem národní školy ve Sloupu. Kromě své pedagogické činnosti se věnoval turistice, praktické vlastivědě, ochotnickému i žákovskému divadlu a působil jako cvičitel v Sokole.

Literatura
Jindra, Vladislav: Václav Rückl, Novoborský měsíčník 2002, č. 1, s, 14–16.

RUEHR, Emil F.

českolipský architekt a stavitel, pozdější nositel státní ceny za architekturu

V polovině 80. let 19. století studoval pozemní stavitelství na drážďanské technice, poté si založil stavební a architektonickou firmu v České Lípě a roku 1900 se stal členem Jednoty stavitelů. Z jeho architektonické kanceláře úředně zkoušeného stavitele (behördlich geprüfter Baumeister) vyšel roku 1902 návrh stavby domu čp. 133 (dnes Restaurace Morris), vily čp. 553 v Mariánské ulici, roku 1904 návrh na dům čp. 198 na náměstí v České Lípě (Kavárna Split) a pozoruhodný návrh na secesní budovu dnešní pošty (původně spořitelna) v Novém Boru, o rok později na rodinnou vilu v Mariánské ulici čp. 571 v České Lípě a vilu ve Smetanově ulici čp. 372 v Novém Boru.

Literatura
Panáček, Jaroslav – Panáček, Michal: Historismus a secese v České Lípě, Česká Lípa 2014, s. 50.

RUS, Jaroslav

umělecký dřevořezbář

Pracovník n. p. Potraviny Česká Lípa, podílel se na výzdobě restaurací Nebe a Bílé růže. Také několikrát vystavoval v Okresním vlastivědném muzeu v České Lípě.

Literatura
Nástup, roč. 31, 1981, č. 4.

RUTHA, Heinrich (Heinz)

20. dubna 1897 – Lázně Kundratice (část Osečné)
5. listopadu 1937 – Česká Lípa

československý politik německé národnosti

V mládí studoval na českolipském gymnáziu (jiné zdroje uvádí reálku), kde maturoval. Byl blízkým spolupracovníkem Konrada Henleina a rovněž spoluzakladatelem parlamentní politické strany SdP. V českolipském vězení spáchal sebevraždu oběšením.

Literatura
Biman, Stanislav: Kariéra učitele tělocviku, Praha 1983.

RUTTE, Franz

1841 – Česká Lípa
1908 – Vídeň

gymnaziální profesor

Od roku 1877 byl řádným profesorem dějepisu a němčiny na gymnáziu v České Lípě. Roku 1885 vydal historicko-geografický slovník pro školy, publikoval v Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions-Clubs.

Literatura
Hantschel, Franz: Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa. Böhmisch Leipa, 1911, s. 673–674.
LaS: Gymnaziální profesor Franz Rutte. Českolipský deník, roč. 9, 2001, č. 83, s. 9.

RUTTE, Josef

12. června 1775 - Brusný u Housky
24. srpna 1829 - Česká Lípa

puškař, zakladatel rodinné tradice v České Lípě

Pocházel z Brusného na panství Houska. V roce 1799 přišel do České Lípy jako puškařský tovaryš, ale již v únoru 1801 byl označen jako mistr. Josef Rutte byl dobrý puškař, pro své výrobky měl dobrý odbyt a zaměstnával celkou řadu učňů i tovaryšů. Vyráběl křesadlové celopažbené kulovnice, jedno i dvouhlavňové brokovnice. Ke konci života přešel patrně k perkusnímu systému. Velmi oblíbené byly jeho vzduchovky pro střelbu šipkami a kuličkami. Prostřednictvím svých výrobků se Josef Rutte účastnil průmyslové výstavy, která se konala v Praze roku 1829.

Literatura
Panáček, Jaroslav: Českolipští puškaři a jejich výrobky, Bezděz 23, 2014, s. 11–13.

RYBA, Vítězslav

1. listopadu 1918 – Ježov u Kyjova
26. ledna 2000 – Česká Lípa

učitel, okresní školní inspektor, později voják z povolání, plukovník

V roce 1937 maturoval na reálce. V roce 1938 absolvoval odborné vzdělání pro výuku na obecných i měšťanských školách neboli učitelský ústav v Příboře. V důsledku Mnichova nebyl odveden do armády a pracoval jako písař a dělník v cukrovaru v Hodoníně. Následně se věnoval učitelské dráze na různých školách na Moravě v letech 1939–1950. Pouze s přerušením od září 1944 do dubna 1945, kdy byl totálně nasazen ve zbrojní továrně v Plotišti u Hradce Králové. V průběhu roku 1951 působil jako okresní školní inspektor na Hodonínsku. Ve stejném roce (28. 12. 1951) odešel k armádě a byl jmenován důstojníkem z povolání. Působil u různých posádek: Hodonín, Komorní Hrádek, Praha, Brno a nakonec Česká Lípa. V roce 1952 absolvoval roční vojenskou školu v Brně a následně tříletou večerní školu (univerzitu) marxismu-leninismu. V roce 1954 odešel do České Lípy na Okresní vojenskou správu. Od roku 1955 byl jejím náčelníkem, od roku 1960 poslancem pléna ONV Česká Lípa za KSČ, až do února 1970, kdy na mandát rezignoval jako představitel pravicových oportunistických sil v KSČ. Dále byl členem SVAZARMu a SČSP. V roce 1967 koupil v obci Kozly rekreační domek čp. 20, ale i nadále bydlel v České Lípě v čp. 1666 v Chelčického ulici. Plukovník Ryba byl v roce 1955 vyznamenán medailí Za službu vlasti a v roce 1963 medailí Za zásluhy o obranu vlasti.

Literatura
Archivní prameny:
SOkA Česká Lípa, ONV Česká Lípa, personální spis člena ONV 1960, evidenční kniha prodejů rodinných domků.

RYBÁČEK, Karel

1931
10. září 2006 - Kamenický Šenov

sklářský výtvarník, ředitel školy, pedagog

Jméno Karla Rybáčka bylo několik desetiletí spojeno se sklářskou školou v Kamenickém Šenově, kam přišel začátkem šedesátých let 20. století jako výtvarník oddělení malovaného a leptaného skla. Začátkem let devadesátých se stal ředitelem této školy a zasadil se o její přestavbu a modernizaci. Uznávaný pedagog a výtvarník zemřel v době oslav 150. výročí založení školy, na nichž se také organizačně podílel. Své umění prezentoval na četných výstavách.

Literatura
Nástup, roč. 11, 1960, č. 13.
Hámová, Petra: Loučíme se s velkým malířem a profesorem, Českolipský deník, roč. 14, č. 218 (18. 9. 2006), s. 18.

RYPL, František

2. dubna 1903 – Český Krumlov
2. srpna 1973 – Nový Bor

voják, později generál, letec, účastník protinacistického odboje ve Velké Británii

Od roku 1925 důstojník dělostřelectva z povolání. V lednu 1940 uprchl do Velké Británie, kde založil 310. stíhací peruť. Účastnil se bojů o Kyjev, Ostravu, ale rovněž o Paříž. V říjnu 1948 byl povýšen na brigádního generála, od roku 1954 ve výslužbě v hodnosti generálmajora. Na sklonku svého života pobýval na odpočinku na Českolipsku v obci Kozly. Byl pohřben v Novém Boru. Jeho pozůstalost je uložena ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě.

Literatura
Prameny:
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, Pozůstalost gen. Františka Rypla.
Nástup, roč. 23, 1973, č. 4, 13.

▴ NAHORU